Archive for the ‘Recenze a viviplky’ Category
Hunger Games – Vivík vs knihy vs film(y)
Varování: nečekejte recenzi! Mám pouze potřebu se podělit o nějaký postřehy a dojmy.
***
Nejkratší a nejvýstižnější vyjádření, který si dovoluju vypůjčit:
„Četla jsem to, film podělali.“ Izzy Räggen
A to je také v kostce obsah článku pro ty, kdo jsou líní číst.
Continue reading “Hunger Games – Vivík vs knihy vs film(y)” »
Střípek z Pragoffestu
aneb jak se viviobluda pobavila i poučila
3:45, pátek ráno. Vlastně ještě noc. Vstávám, přesouvám se na strategickou pozici ve vividoupěti. Dobaluju, co ještě není sbaleno, kontroluju na netu spoje, domlouvám poslední nedomluvené domluvy. Před pátou hodinu stojím na zastávce, konečně zase můžu dejchat nahlas, posílám obláčky páry k černýmu nebi a poslouchám vytí vlků bečení sousedových ovcí.
7:30, pořád pátek ráno. Naháním se na Andělu se Sikarem, dopuju se kafem a hrozně se těším. Continue reading “Střípek z Pragoffestu” »
Kritika a já
Nejsem fanatickou ctitelkou F. X. Šaldy, dokonce bych se toho pána asi bála.
Na druhou stranu ale taky nemám ve zvyku fňukat, když někdo poukáže na boty a kopance, kterých se dopouštím, ať v kresbě, psaní, nebo dřív při bubnování. Continue reading “Kritika a já” »
MimoCon (Minicon-Knížkon a Viví zážitky)
Radost, že se mi na tuto akci podařilo sehnat odvoz a dokonce i hlídání pro vlče, se v průběhu týdne stávala mírně hořká, jako by mi to něco nepřálo. Vážně, nejdřív jsem se málem ocitla bez čoček – což o to, jela bych i s brejlema, ale kdyby se k tomu všemu ještě přidala mořská nemoc z brejlí, tak nevím, jestli bych dojela. Pak mi v sobotu volal můj šofér děda Skřítek, že musel s přítelkyní odvézt psa k veterináři, a že jednak přijede později a jednak bez Simony. Což prakticky znamenalo, že teta na hlídání je taky pasé. Continue reading “MimoCon (Minicon-Knížkon a Viví zážitky)” »
Vivík čte (a varuje): Alena Jakoubková – Manžel, který štěká, taky kouše
Alena Jakoubková – Manžel, který štěká, taky kouše
Vydala Moravská Bastei MOBA, s.r.o. Brno, 2012, 239 stran
Tuhle knihu jsem přečetla v podstatě nedopatřením, nevím proč mě nevarovala obálka…
Tedy, nedělá mi problém přiznat, že čas od času si dám nějakej ten ženskej román a většinou se u nich i bavím, pokud nejsou extrémně pitomý a neberou se přitom vážně. Jenže tahle věc…
Nerada kritizuju. Je jasný, že napsat knihu je fuška, a to nejspíš i špatnou knihu. Ale je tu toho zatraceně málo, co bych mohla pochválit. Stejně tím zkusím začít. Continue reading “Vivík čte (a varuje): Alena Jakoubková – Manžel, který štěká, taky kouše” »