Archive for the ‘Recenze a viviplky’ Category

A jak jsem slíbila, činím. Tohle je první z knih, ke kterým jsem se rozhodla něco málo napsat a doporučit je.

Continue reading “Jasper Fforde – Ztracena v dobré knize” »

Follow

Sdílet

Film, který doporučuji. 

Chtěla jsem napsat: film, který stojí za to vidět, ale je mi jasný, že sto lidí, sto chutí. A tahle jedna je hodně specifická.

Každopádně… jak jsem byla zprvu skeptická a zrovna dvakrát jsem mu nevěřila, tak mě ten film dostal.

„O čem to je?“ ptala jsem se Garetha, když ho poprvé zmínil, podle názvu jsem si představila nějakou tarzaniádu.

„O rodině, co žije mezi domorodcema v pralese.“ Continue reading “Dschungelkind (Dítě džungle)” »

Follow

Sdílet

Tak mi v knihovně dělají revizi, či co. Zrada! Od smrti čtenářským hladem mě zachránila zčásti XB-1, kterou jsem si po letech opět pořídila a pak hlavně mamík – přivezla mi dvě útlé knížky.

Obě české, obě od autorek, které mám ráda, takže jsem byla potěšená a natěšená na čtení. Continue reading “Propaguji české knihy: Alexandra Berková a Tereza Boučková” »

Follow

Sdílet

Moje maminka (neboli Eliáš Von Nanoha), potřebovala dorazit na seminář sekty wellness magorů jedné firmy, v níž začala šplhat po kariérním žebříčku nebo tak něco (jsem podnikatelka, jsem podnikatelka, jsem podnikatelka!).

Já jsem postřehla příležitost a opustila jsem na jeden den rodinu, abych se věnovala hýření, umírání horkem a pohoršování okolí. Continue reading “Vivivýlet do Prahy” »

Follow

Sdílet

Maruja Torresová: Dokud jsme naživu

Nakladatelství Eroica v roce 2004. Překlad Radovan Beneš. 244 stran (a dá se teď koupit za 59,- , když trochu pohledáte… )

Knížka vcelku nenápadného vzhledu, na obálku by mě nejspíš nenalákala… Modrá barva, černobílá fotka rozbitého psacího stroje v nějaké ruině. Taková melancholie. Přitom se uvnitř skrývá příběh, který je sice chvílemi nostalgický, ale jinak plný života. Continue reading “Vivík čte: Maruja Torresová – Dokud jsme naživu” »

Follow

Sdílet