Archive for Říjen, 2013
Kousek Českého krasu
Nějak se mi to schází. Před týdnem Praha, dneska Beroun a Koněprusy, to bych se třeba někdy mohla dostat i někam na Moravu. Tak za rok, za dva, nebo za tři…
Na Garetha asi vlezl podzim a z věčného „na nic není čas a všechno je na hovno“ se najednou stalo „hurá, jedeme na výlet!“. Po cestě tedy všechno sklouzlo ke starému mrmlání a hučení, ale to už tak asi bejvá. Když chlap řídí.
Nicméně, plány jsme měli rozsáhlé a přitom na první pohled zrealizovatelné. Na pohled od stolu. Jasně. Haha…
Že byla po ránu mlha tak hustá, že by se dala nejen krájet, ale nejspíš i používat k broušení diamantů, to se dalo zkousnout. Stačila menší dávka sebezáchovného nadávání a brblání. Čekali jsme, že se to během dne zvedne. Tedy, spíš já jsem čekala, G., ozbrojen údaji všech možný meteorologů a počasověštců prostě mrmlal.
Ale když už jsem vyrazili, tak jsme jeli. Nic nezastaví výletulačnou vivismečku na čtyřech kolech! Leda kdyby nám upadl výfuk – což se sice nestalo, ale klidně se stát mohlo… Continue reading “Kousek Českého krasu” »
Čtecí a drbací sraz II
aneb bylo nás jen pár, ale zato těch nejlepších. A přišel i zenový mistr Dežo z Karlína. Continue reading “Čtecí a drbací sraz II” »
90 minut, lepších než čokoláda
Zvláštní, den má 24 hodin, to znamená, že celkem 1440 minut (to se mi to machruje s kalkulačkou, jojo). A přitom jsou některý minuty tak nějak plnější a důležitější, než jiný.
Eh…
Než se začnete ptát, co to vivík hulil/žral/pil, začnu radši z jinýho konce.
Minulo několik dnů, kdy se v odpolednách odrážely slábnoucí ozvěny léta, a začalo být… já tomu říkám počasí na poslech Bathory. Ale k tomu, abych fungovala alespoň v rámci vlastních, značně uvolněných norem, to není. A tady jsem vždycky nakonec vděčná Ádě, že je jí to fuk a prostě mě skoro pokaždý vytáhne alespoň na chvíli ven. Protože sice špačkuju a jsem otrávená a nadávám, ale potřebuju to. I když není zrovna počasí na focení do turistických katalogů. Continue reading “90 minut, lepších než čokoláda” »
Vivík píše o psaní: „Svět se proti mně spikl…“
Že napíšu tenhle článek mě výjimečně nenapadlo u cupování vlastní tvorby, ale po dočtení knihy od paní Jakoubkové – téhle. Já sama jsem se, aspoň myslím, tomhle vcelku vyhnula. Ne vlastní zásluhou, spíš jde o to, že fenomén ubližovaného a přitom vyvoleného hrdiny (nejlíp náctiletého, nebo dětského), dost souvisí s psaním fanfikcí (ne všech, sakra, ale dost často to tak je, sorry) a Mary Sue syndromem. Continue reading “Vivík píše o psaní: „Svět se proti mně spikl…“” »
Vivík čte: Janet Evanovich – Od desíti k pěti
Janet Evanovich – Od desíti k pěti
Vydalo nakladatelství BB/art s.r.o., 2008, přeložila Blažena Kukulišová, 258 stran
U této knihy jsem si nádherně spravila chuť. Přistupovala jsem k ní trochu s nedůvěrou, v poslední době mě dost thrillerů a kriminálek tak nějak zklamalo, nudilo. Ale příběh agentky Stephanie Plumové si mě získal – vzhledem k tomu, že jde o pátý díl série, budu mít teď co dělat, abych sehnala předchozí a následující. Jestli budou stejně dobré jako tenhle, mám o zábavu postaráno. Continue reading “Vivík čte: Janet Evanovich – Od desíti k pěti” »