Archive for the ‘Recenze a viviplky’ Category
Bandzone ViviVýběr I (Mortal Destiny, Morfium, Trest Smrti)
Tak vás vítám u prvního z bandzone výběrů, zamýšlím je sem házet pravidelně a doufám, že mi to vydrží. Pro dnešek vybírám kapely, které mám v oblíbených už dlouho, a o kterých si myslím, že stojí za pozornost. Mimochodem, vážně nejsem žádný hudební guru, takže spíš čekejte další silně subjektivní snůšku názorů a postřehů.
Continue reading “Bandzone ViviVýběr I (Mortal Destiny, Morfium, Trest Smrti)” »
Manowar – Lord of Steel
(Varování předem: chtěla jsem se pokusit o nezaujatou recenzi, ale zjistila jsem, že bez aspoň osobních vkladů se prostě neobejdu. Ne u Manowar. Takže tak… )
Nejdřív, abych na to nemusela upozorňovat u každý písničky zvlášť:
1. nelíbí se mi ten přeefektovaný zvuk Joeyho basy. Nezní to tam pořád, ale když už, tak hledám, kde na monitoru mi, s prominutím, šukají mouchy – pokud by je zabíral mikrofon, tak nějak podobně by to totiž znělo.
2. Donnie Hamzik za bicími… hmmm… Přiznám se, že jsem se bála, čeho se dočkám, ať už to za dobu fungování kapely bylo jakkoli, pro mne Manowar bicí = Scott Columbus, ale když, žel, R.I.P.uje, Donnie byl zřejmě lepší nástupce, než kdyby hledali někoho „neznámého“. (Líbil by se mi možná víc Rhino, ale co už… ). Nakonec se moje obavy nenaplnily… škarohlídi mohou říct, že je to tak, jelikož i Donnie jede to samý bum-čvacht, jako jel Scott, ale na škarohlídy kašlat. Při poslechu alba sice musím zčásti souhlasit, kromě přechodů nic extra složitýho, v podstatě bych některý party nejspíš vystřihla i já (a to je co říct
), ale naživo je Donnie takový veselý hobit, a z jeho hry srší energie – jiná, než se valila od Scotta, ale stejně perfektně zapadající a fungující.
3. co se týče textů, jsem jeden z těch, kdo se těšili na nějaké to pokračování Gods of War, nebo alespoň něco v tom duchu, ale překvapivě mě ani nekoncepčnost alba nezarazila a nezklamala. Je, myslím, pěkně různorodé, dokonce bych řekla, že tématicky různorodější, než Warriors of the World, a hodně se v tomhle ohledu blíží těm starším, třeba Battle Hymns nebo Sign of The Hammer, a taky mi občas připomíná Louder than Hell. Continue reading “Manowar – Lord of Steel” »
MANOWAR Praha, 24.10.2012
Vím, že je to s víc jak čtvrtletním zpožděním, ale co, je to tady…
Váš nejoblíbenější Vivík vám přináší vysoce subjektivní a emotivně zabarvený report z koncertu MANOWAR!
Prolog:
Večer 23.10.2012, kdesi v Kadovských doupatech…
Přes den jsem fungovala ještě v rámci normy, tedy té mé… Dokonce jsem stihla navařit asi tak pět litrů rajské, aby mi tu rodina hlady nezhynula, až se budu zvrhle flinkat kdesi v tom neřestném velkoměstě. Continue reading “MANOWAR Praha, 24.10.2012” »
Bipolární porucha – Christian Gay
Celý název je: Bipolární porucha. Rady pro rodiny a blízké osob s maniodepresivními stavy… Když jsem se v rychlosti v Blatenské knihovně probírala regálem s novinkami, tak mě výjimečně zaujala odborná literatura a právě tahle útlá brožurka. O psychologii obecně se, ač laicky, zajímám, a tohle téma se mě navíc osobně dotýká hned ze dvou úhlů pohledu. Když jsem se do knížky následně při čekání na autobus začetla, zjistila jsem, že je psaná přesně tím stylem, který mi sedí. Continue reading “Bipolární porucha – Christian Gay” »
Nehlučně – Frank Schätzing
(Tak jsem začala číst Vánoční nadílku, potom, co jsem si ještě dala opulentní písmenkovou hostinu v podobě druhého přečtení všech vydaných pěti dílů Písně ledu a ohně… A napadlo mě, když už mám ten blog, že sem budu házet i svoje postřehy ohledně přečteného. Na pravidelné komentování na http://www.databazeknih.cz/ jsem už moc líná, třeba mi to takhle půjde líp… )
Tuhle knížku jsem dostala místo nějaké postapo, kterou jsem si přála, ze začátku mě to trochu zklamalo, ale nakonec jsem se s tím srovnala a zakousla jsem se do toho…
Continue reading “Nehlučně – Frank Schätzing” »