VIVIBLOG

Archive for the ‘Psaní’ Category

Na úvod se přiznám – nejspíš neumím psát zlouny, nebo obecně záporné charaktery.  Někdo by řekl, že na to se dávno nehraje, rozdělení na klaďase a záporáky, dobro a zlo… teď frčí spíš různé odstíny šedi (a nemyslím to fanfiction rádobyporno). Temně laděné příběhy, kde jsou hlavní hrdinové jen o něco menší svině, než jejich protivníci. Případně ještě větší, jen si svoje konání umí lépe zdůvodnit, asi. Continue reading “Vivík píše o psaní: „Zlouni“” »

Follow

Sdílet

Sice ne jako outlaw, ale stejně… (poslechnout si ho můžete.)

Protože takhle by to budování vivialismu nešlo. Sice se můžu vymlouvat na nedostatek technických prostředků – pořád jsem bez vlastního notebooku, na velkém PC moc psát nemůžu, protože tamní klávesnice zní jako palba z kulometu, zvlášť když se rozjedu a tenhle dědův stařeček nemůžu mít půjčený věčně – ale když se chce, všechno jde, kdo chce hledá způsoby, a tak dále…

Jenže tak jako tak se toho teď moc nedělo. Přečetla jsem za poslední měsíc hromadu knih (když to spočtu, něco ke třicítce, sakra, jak to stíhám?), nachodily jsme s Áďou spoustu kilometrů a trochu jsem i pracovala, ale kreslení a psaní plus mínus nic. O bicích už radši nemluvě.

Dobře, nějak jsem doplácala příspěvek do kočičí literární soutěže. Jenže z toho jsem spíš rozpačitá, než spokojená, potřebovalo by to ještě na tom máknout a to dost. Ale holt to budu muset nechat na později, výsledek třeba hodím sem… uvivím.

Jo, a dorazila jsem titulní stranu pro podmořský komix. Za nadpis vděčím Moonrootovi - https://www.facebook.com/MoonrootPhotography?fref=ts - mimochodem doporučuji k prohlédnutí.

A za připomínky, které mě k finální verzi dovedly, všem ostatním.

Klubíčko – komix z Podmoří

Ještě mi zbývá nakreslit jedenáct stran, i když ty už nebudou barevné (aspoň to neplánuju). Jestli si chcete mezitím přečíst povídku, nebo vás zajímá, o co se vlastně jedná, doporučuju se podívat k Temnářce (a hledejte, hledejte, cestou objevíte i další zajímavý články, hahaha!) – PODMOŘÍ.

Jinak bych teď ráda postupně zrecenzovala aspoň ty nejzajímavější z knížek, který jsem zhltala. A táhne mě to zase začít dělat na bandzoňáckém výběru. V hlavě mi ještě vrtá nějaké psaní, tentokrát nefantastické, spíš něco ve stylu Betty McDonaldové a jejích nezapomenutelných memoárů… No, což, taky uvivím.

V nejbližší době se moc těším na Drbací a čtecí sraz číslo dvě, na všechny, které tam uvidím a na Prahu a vůbec.

Pilně spořím, abych mohla pořídit vlastní stroj a zase se pustit do psaní a hlavně už dorazit mamuta a začít otravovat vydavatele.

A zase pořádně spravovat tohle blogový království, aby se neproměnilo v pustinu.

Follow

Sdílet

Další internetová inspirace, a co z ní vzešlo… tohle je ještě větší haluz, než předchozí kousek, tak se předem omlouvám, pokud někomu způsobím újmu na vkusu, příčetnosti nebo náladě…

Continue reading “Andílci” »

Follow

Sdílet

Krátká spíš hříčka, než povídka. Lehce inspirováno „skutečnou událostí“ na FB. Vyděsila mě myšlenka, že by podobně lidé fungovali i v reálu.

Ale víte co? Oni tak vážně někdy fungují…

Continue reading “„…mají si s čím hrát?“” »

Follow

Sdílet

Tak, tentokrát něco o rytmu ve psaní a o tempu vyprávění, mírně muzikálně. Při boji s mamutem jsem si totiž všimla, že jsem často třeba i zajímavou scénu zazdila zbytečným rozváděním a vycpávkovými větami.

Opět nepůjde o nějaká pravidla nebo profesionální rady, jen o můj pohled na věc, sdílení vlastních zkušeností. Pokud mě chcete doplnit nebo opravit, jste vítáni. Posílání do háje beru taky, stejně tam chodívám denně. Continue reading “Vivík píše o psaní: „Rytmus? Copak hraju na bicí, kua?!“” »

Follow

Sdílet