VIVIBLOG

Archive for the ‘Psaní’ Category

Tentokrát na mě skočila inspirace od tety Marcely. Neznám krumlovské ordinace, vlastně moc ani Krumlov samotný, ale tohle by se dalo zasadit kamkoli. Asi… Podivné zážitky v čekárně, podivné trochu jinak, než je obvyklé. 

***

Do háje s tím vším, myslela si Magda, zatímco se pokoušela udržet soustředění na dost dlouho, aby stačila vygooglovat nejbližší ordinaci praktického lékaře. S takřka čtyřicítkou horečkou, tepající bolestí hlavy a pocitem, že jí každým okamžikem explodují krční mandle, to nebylo nic jednoduchého. Do háje, do háje, neměla jsem sem vůbec jezdit!

Původně mělo jít o krátkou návštěvu u nemocné maminky, ale celé se to protáhlo a nakonec se máma dokonale uzdravila, zatímco Magda stonat začala. A svou osvědčenou doktorku měla na druhém konci republiky. Continue reading “Čekárna” »

Follow

Sdílet

K tomuhle kraťasu musím napsat jedno: sice mě inspiroval skutečný zážitek (a k napsání vyhecovaly skutečné osoby, díky, holky, fakt… eh…), ale veškerá podobnost se skutečnými místy, osobami a organizacemi je jen čistě náhodná!

˙˙˙

Neměla jsem za sebou zrovna nejlepší rok svého života. Přišla jsem o práci a další se mi nedařilo najít. Mimo jiné i proto, že jsem měla doma dvě děti předškolního věku a příbuzenstvo, ochotné pomáhat, na druhém konci republiky. A nedávno jsem se rozvedla mužem, kterého jsem teď nenáviděla mnohem víc, než jsem ho kdy dokázala milovat.

Ani rozvod ho ale nemohl odradit od toho, aby se mi pokoušel diktovat, jak mám žít. V žádném případě jsem ho nechtěla odříznout od dětí, kdyby měl zájem s nimi trávit čas. Což moc neměl. Ale on si stále pokoušel dělat nároky na mě. A děkuji pěkně, šest let takového života mi bohatě stačilo… Continue reading “Female Business” »

Follow

Sdílet

Že napíšu tenhle článek mě výjimečně nenapadlo u cupování vlastní tvorby, ale po dočtení knihy od paní Jakoubkové – téhle. Já sama jsem se, aspoň myslím, tomhle vcelku vyhnula. Ne vlastní zásluhou, spíš jde o to, že fenomén ubližovaného a přitom  vyvoleného hrdiny (nejlíp náctiletého, nebo dětského), dost souvisí s psaním fanfikcí (ne všech, sakra, ale dost často to tak je, sorry) a Mary Sue syndromem. Continue reading “Vivík píše o psaní: „Svět se proti mně spikl…“” »

Follow

Sdílet

Povídka, kterou jsem původně psala pro jednu hororovou soutěž. Jednak jsem se ale včas nedokopala k úpravám, jednak mi navíc nakonec nepřišla dost dobrá… Teď jsem s ní v rámci možností spokojená, pokud se bude líbit a dobře číst i vám, budu ještě spokojenější. Tady je: Continue reading “STUDNA PŘÁNÍ” »

Follow

Sdílet

Vyprávění pro Satoru k narozeninám (a protože by mi jinak nedala pokoj… ). Je krátké, aby si nemusela moc namáhat očka.

***

To tak jednoho pošmourného rána Vivík vylezl z doupěte, protřel si oči a zamžoural z okna ven. Pršelo, tím otravným váhavým způsobem, jako by se nebesa nemohla rozhodnout, jestli tedy déšť ano, nebo ne.

„A dneska je přece ten narozeninový den,“ pomyslel si Vivík. „Budu muset dopravit dárek Satoře. Jinak se naštve a bude mě považovat za zlého a hrubého Vivíka, což rozhodně nejsem!“

Dárek naštěstí Vivík měl, přímo epesní. Při práci na jedné povídce navázal spolupráci s prastarým kočičímDevaterem, ovládajícím cesty mezi světy, vesmíry a tak vůbec. A tak Vivík po dlouhém přemlouvání, úlitbách a útrapách Devatero přemluvil, aby mu dopravilo… dokonalý dárek pro Satoru. Continue reading “Milý a hodný Vivík bez lázně a vany” »

Follow

Sdílet