VIVIBLOG

Archive for the ‘Nezařazeno’ Category

Janet Evanovich – Od desíti k pěti

Vydalo nakladatelství BB/art s.r.o., 2008, přeložila Blažena Kukulišová, 258 stran

U této knihy jsem si nádherně spravila chuť.  Přistupovala jsem k ní trochu s nedůvěrou, v poslední době mě dost thrillerů a kriminálek tak nějak zklamalo, nudilo. Ale příběh agentky Stephanie Plumové si mě získal – vzhledem k tomu,  že jde o pátý díl série, budu mít teď co dělat, abych sehnala předchozí a následující. Jestli budou stejně dobré jako tenhle, mám o zábavu postaráno. Continue reading “Vivík čte: Janet Evanovich – Od desíti k pěti” »

Follow

Sdílet

Alena Jakoubková – Manžel, který štěká, taky kouše

Vydala Moravská Bastei MOBA, s.r.o. Brno, 2012, 239 stran

Tuhle knihu jsem přečetla v podstatě nedopatřením, nevím proč mě nevarovala obálka…

Tedy, nedělá mi problém přiznat, že čas od času si dám nějakej ten ženskej román a většinou se u nich i bavím, pokud nejsou extrémně pitomý a neberou se přitom vážně. Jenže tahle věc…

Nerada kritizuju. Je jasný, že napsat knihu je fuška, a to nejspíš i špatnou knihu.  Ale je tu toho zatraceně málo, co bych mohla pochválit. Stejně tím zkusím začít. Continue reading “Vivík čte (a varuje): Alena Jakoubková – Manžel, který štěká, taky kouše” »

Follow

Sdílet

Zase jsem dlouho nepsala, umrlý notebook je umrlý notebook. Teď už mám třetí den Vendelínu (vysvětlím), právě jsem konečně dovyřídila většinu toho, co jsem kvůli beznoťasovému stavu odkládala a tudíž můžu napsat… Nadpis je takový, jaký je, hlavně kvůli jedné věci, ke které se hned dostanu. Jakmile se tu přestanu motat jako vítr v bedně, že jo… Continue reading “Něco končí, něco začíná” »

Follow

Sdílet

Na úvod se přiznám – nejspíš neumím psát zlouny, nebo obecně záporné charaktery.  Někdo by řekl, že na to se dávno nehraje, rozdělení na klaďase a záporáky, dobro a zlo… teď frčí spíš různé odstíny šedi (a nemyslím to fanfiction rádobyporno). Temně laděné příběhy, kde jsou hlavní hrdinové jen o něco menší svině, než jejich protivníci. Případně ještě větší, jen si svoje konání umí lépe zdůvodnit, asi. Continue reading “Vivík píše o psaní: „Zlouni“” »

Follow

Sdílet

Moje maminka (neboli Eliáš Von Nanoha), potřebovala dorazit na seminář sekty wellness magorů jedné firmy, v níž začala šplhat po kariérním žebříčku nebo tak něco (jsem podnikatelka, jsem podnikatelka, jsem podnikatelka!).

Já jsem postřehla příležitost a opustila jsem na jeden den rodinu, abych se věnovala hýření, umírání horkem a pohoršování okolí. Continue reading “Vivivýlet do Prahy” »

Follow

Sdílet