Posts Tagged ‘román’
Vivík čte (a varuje): Alena Jakoubková – Manžel, který štěká, taky kouše
Říjen 5th, 2013 | 
Author: Alena Jakoubková – Manžel, který štěká, taky kouše
Vydala Moravská Bastei MOBA, s.r.o. Brno, 2012, 239 stran
Tuhle knihu jsem přečetla v podstatě nedopatřením, nevím proč mě nevarovala obálka…
Tedy, nedělá mi problém přiznat, že čas od času si dám nějakej ten ženskej román a většinou se u nich i bavím, pokud nejsou extrémně pitomý a neberou se přitom vážně. Jenže tahle věc…
Nerada kritizuju. Je jasný, že napsat knihu je fuška, a to nejspíš i špatnou knihu. Ale je tu toho zatraceně málo, co bych mohla pochválit. Stejně tím zkusím začít. Continue reading “Vivík čte (a varuje): Alena Jakoubková – Manžel, který štěká, taky kouše” »
Follow
Posted in 
Tags: 
Vivík píše o psaní: „Zlouni“
Na úvod se přiznám – nejspíš neumím psát zlouny, nebo obecně záporné charaktery. Někdo by řekl, že na to se dávno nehraje, rozdělení na klaďase a záporáky, dobro a zlo… teď frčí spíš různé odstíny šedi (a nemyslím to fanfiction rádobyporno). Temně laděné příběhy, kde jsou hlavní hrdinové jen o něco menší svině, než jejich protivníci. Případně ještě větší, jen si svoje konání umí lépe zdůvodnit, asi. Continue reading “Vivík píše o psaní: „Zlouni“” »
Vivík píše o psaní: „Rytmus? Copak hraju na bicí, kua?!“
Tak, tentokrát něco o rytmu ve psaní a o tempu vyprávění, mírně muzikálně. Při boji s mamutem jsem si totiž všimla, že jsem často třeba i zajímavou scénu zazdila zbytečným rozváděním a vycpávkovými větami.
Opět nepůjde o nějaká pravidla nebo profesionální rady, jen o můj pohled na věc, sdílení vlastních zkušeností. Pokud mě chcete doplnit nebo opravit, jste vítáni. Posílání do háje beru taky, stejně tam chodívám denně. Continue reading “Vivík píše o psaní: „Rytmus? Copak hraju na bicí, kua?!“” »
Vivík píše o psaní – „Kdo to, sakra, je? Aha, hrdina!“
Tak. Před pár dny jsem dopsala poslední větu věci, se kterou se mořím už skoro půlrok. Asi bych měla říct „znovu dopsala“. Román, kterému důvěrně přezdívám mamut, v první verzi vznikl už před devíti lety. Tehdy jsem psala intenzivně, naivně a hodně, a povzbuzena dobrým umístěním v CKČ jsem se mamuta pokusila nacpat Michaelu Broncovi. Continue reading “Vivík píše o psaní – „Kdo to, sakra, je? Aha, hrdina!“” »
Šalrik Dálier Krís
Tak jsem si včera trochu kreslila, když jsem s příběhem zrovna nemohla hnout. Zdá se, že moje posedlost fiktivní postavou přešla z otce na syna, takže chudák kluk. 
Ale co už… počmárala jsem si pěkně… 
Continue reading “Šalrik Dálier Krís” »
