Posts Tagged ‘fantasy’
ČERNÝ KOUZELNÍK
Únor 2nd, 2013 | 
Author: (Čas na další vykopávčičku – tohle je 15. místo v CKČ. Místo podtitulku zprofanovaná věta: mámě se to moc líbilo 
)
Narozeniny měla na jaře, když už bylo dost teplo a slunce se neškaredilo. Venku to kvetlo a pučelo, na ulici před obchodem se v louži cákali vrabčáci. Taky kolem chodili lidé oblečení jen v tričkách a kraťasech, nebo sukních a halenkách. Continue reading “ČERNÝ KOUZELNÍK” »
Follow
Posted in 
Tags: 
CERNUNNOS
(Trochu novější věc, i když pořád vykopávka. Vyšla ve sborníku ČERNÉ SNY, v roce 2007)
Tato postava je tak stará, že už nikdo nedokáže opravdu říct, odkud pochází a kdy se objevil. V keltských časech se vyskytuje jako bůh s parohy. Někdy se mu říkalo Cernunnos…
(John Matthews; Keltský šaman)
„Už zase mám na krku tu malou potvoru,“ myslela si Andrea.
Táhla mladší sestru za ruku po návsi. Obě byly středem pozornosti party výrostků,
poflakujících se kolem autobusové zastávky. Babky v nejbližších zahrádkách také využily příležitosti
narovnat si záda, zvedaly se od záhonků a koukaly. To všechno kvůli malé. Kvůli Míně. Na to, že teprve
nedávno oslavila páté narozeniny, dovedla Mína vyvinout pořádnou sílu. Jak říkala babí: „Monička má
sílu jako kobyla!“
Jo. Babička si mohla dovolit být vtipná. Andrea, kterou Mína smýkala k místní sámošce,
se cítila spíš na vraždu než na vtipkování.
DIVOKÝ LOV
(Další vykopávka, taková náladovka, trochu černonáladovka, tedy… 
)
Ráno jel autobusem do školy, a poprvé to uslyšel. Šeptavou myšlenku, nezřetelnou, jako pára stoupající z lesů. Povzbuzující, jako šálek černé kávy.
„Běž! Dál! Běž!“
Rozhlédl se kolem. Nespatřil nic neobvyklého. Jen tváře znechucené časným ránem. Lidé se dívali do prázdna, napůl ještě spali. Nikdo se nikomu nechtěl podívat do očí, jakoby to znamenalo společenské faux pas. Děti se strkaly v uličce, nadávaly si a kreslily na okna sprosťárny. Těm bylo jedno, co si o nich kdo pomyslí. Tomášovi byly jejich rošťácké tváře sympatičtější než všechny ty studené ksichty dospělých. Continue reading “DIVOKÝ LOV” »
NOMITURSKÉ STŘECHY
(Tuhle mám ještě teď docela ráda… pár věcí o čase a slunci, a kouzlech a poníkovi )
Na Vinčino náměsíčnictví přišli Cottie s Lonelem, když bylo dívence pět let. Ten večer nic nenasvědčovalo tomu, že se schyluje k dramatickým událostem. Rodina povečeřela, Cottie s Lonelem projednali pár věcí, které jim připadaly důležité a pak Cottie uložila Vinku do postele v jejím pokojíčku – bývalého kumbálku pro služku, kde bylo místo právě tak na malou skříňku, postel a umyvadlo. Continue reading “NOMITURSKÉ STŘECHY” »
NEPROMĚNÍM SE…
(Taky jedna z těch hodně starých… a vyšla tuším kdysi v Pevnosti, když tam ještě vydávali amatéry. )
Moje první vzpomínka je na noční les a tmavé kmeny stromů, trčící kolem mne jako mříže. Kolem je chladno a fičí vítr. Ležím ve strouze a nemohu ven.
Nejspíš to předurčilo celé moje další osudy. Vždycky jsem kolem sebe měla mříže. Celý život jsem byla nějakým způsobem omezená, nesvobodná. Věznilo mě i moje vlastní tělo.
Zakrátko už to tak nebude a místo, abych se bála, se na to těším. Zajímá mne co bude potom. Continue reading “NEPROMĚNÍM SE…” »
