Back in the saddle
Sice ne jako outlaw, ale stejně… (poslechnout si ho můžete.)
Protože takhle by to budování vivialismu nešlo. Sice se můžu vymlouvat na nedostatek technických prostředků – pořád jsem bez vlastního notebooku, na velkém PC moc psát nemůžu, protože tamní klávesnice zní jako palba z kulometu, zvlášť když se rozjedu a tenhle dědův stařeček nemůžu mít půjčený věčně – ale když se chce, všechno jde, kdo chce hledá způsoby, a tak dále…
Jenže tak jako tak se toho teď moc nedělo. Přečetla jsem za poslední měsíc hromadu knih (když to spočtu, něco ke třicítce, sakra, jak to stíhám?), nachodily jsme s Áďou spoustu kilometrů a trochu jsem i pracovala, ale kreslení a psaní plus mínus nic. O bicích už radši nemluvě.
Dobře, nějak jsem doplácala příspěvek do kočičí literární soutěže. Jenže z toho jsem spíš rozpačitá, než spokojená, potřebovalo by to ještě na tom máknout a to dost. Ale holt to budu muset nechat na později, výsledek třeba hodím sem… uvivím.
Jo, a dorazila jsem titulní stranu pro podmořský komix. Za nadpis vděčím Moonrootovi - https://www.facebook.com/MoonrootPhotography?fref=ts - mimochodem doporučuji k prohlédnutí.
A za připomínky, které mě k finální verzi dovedly, všem ostatním.
Ještě mi zbývá nakreslit jedenáct stran, i když ty už nebudou barevné (aspoň to neplánuju). Jestli si chcete mezitím přečíst povídku, nebo vás zajímá, o co se vlastně jedná, doporučuju se podívat k Temnářce (a hledejte, hledejte, cestou objevíte i další zajímavý články, hahaha!) – PODMOŘÍ.
Jinak bych teď ráda postupně zrecenzovala aspoň ty nejzajímavější z knížek, který jsem zhltala. A táhne mě to zase začít dělat na bandzoňáckém výběru. V hlavě mi ještě vrtá nějaké psaní, tentokrát nefantastické, spíš něco ve stylu Betty McDonaldové a jejích nezapomenutelných memoárů… No, což, taky uvivím.
V nejbližší době se moc těším na Drbací a čtecí sraz číslo dvě, na všechny, které tam uvidím a na Prahu a vůbec.
Pilně spořím, abych mohla pořídit vlastní stroj a zase se pustit do psaní a hlavně už dorazit mamuta a začít otravovat vydavatele.
A zase pořádně spravovat tohle blogový království, aby se neproměnilo v pustinu.
Ta kresba je vyborna, jen je do toho to pismo takovy dost ostry, mozna bych zmenila barvu.
A Manowar taky zboznuju.