VIVIBLOG

Archive for the ‘Mimovolnosti’ Category

Veselá piraňa. Sežere vás s úsměvem.

Tak, inspirovala jsem se u Cirrat a jejího projektu padesát dva. Že do toho půjdu, jsem se rozhodla zhruba ve chvíli, kdy jsem měla plný zuby špatnejch, tragickejch, nebo i poplašnejch zpráv odevšad, který se ke mě sice přes televizi nedostanou, ale narážím do nich na FB a blozích. Takže sem v rámci pozitivního myšlení hodím každej tejden deset věcí, které mi zvedly náladu, potěšily mě, vrátily mi víru v lidstvo a tak vůbec.

Možná to nevydržím, ale myslím, že jestli jo, tak to bude mít přínos hlavně pro mě. Když budu mít pocit, že mě zrovna přejel plně naloženej hovnocuc, prostě sem mrknu a hotovo.

A jedem…

Continue reading “Dobré zprávy 1” »

Follow

Sdílet

…aneb vivíkův první řetězák.

Vděčím za něj Siwě, fakt vděčím, i když projevovala tendence preventivně sebou mlátit o zem nebo co, protože blog má zase jedno ze chcíplejších období, tudíž pustíme do té tuhnoucí mrtvolky trochu proud.

Zadání

Follow

Sdílet

aneb bylo nás jen pár, ale zato těch nejlepších. A přišel i zenový mistr Dežo z Karlína. Continue reading “Čtecí a drbací sraz II” »

Follow

Sdílet

Zvláštní, den má 24 hodin, to znamená, že celkem 1440 minut (to se mi to machruje s kalkulačkou, jojo). A přitom jsou některý minuty tak nějak plnější a důležitější, než jiný.

Eh…

Než se začnete ptát, co to vivík hulil/žral/pil, začnu radši z jinýho konce.

Minulo několik dnů, kdy se v odpolednách odrážely slábnoucí ozvěny léta, a začalo být… já tomu říkám počasí na poslech Bathory. Ale k tomu, abych fungovala alespoň v rámci vlastních, značně uvolněných norem, to není. A tady jsem vždycky nakonec vděčná Ádě, že je jí to fuk a prostě mě skoro pokaždý vytáhne alespoň na chvíli ven. Protože sice špačkuju a jsem otrávená a nadávám, ale potřebuju to. I když není zrovna počasí na focení do turistických katalogů. Continue reading “90 minut, lepších než čokoláda” »

Follow

Sdílet

Zase jsem dlouho nepsala, umrlý notebook je umrlý notebook. Teď už mám třetí den Vendelínu (vysvětlím), právě jsem konečně dovyřídila většinu toho, co jsem kvůli beznoťasovému stavu odkládala a tudíž můžu napsat… Nadpis je takový, jaký je, hlavně kvůli jedné věci, ke které se hned dostanu. Jakmile se tu přestanu motat jako vítr v bedně, že jo… Continue reading “Něco končí, něco začíná” »

Follow

Sdílet