Archive for Září, 2014
Reklamní vložka
Září 22nd, 2014 | 
Author: ehm… trocha sebepropagace.
Vivím stylem. Takže, jestli někoho zajímá, co se mi daří a kde se dá/bude dát něco ode mně přečíst a tak, nechte se reklamně ovložkovat. 
Tadadá:
Ve sborníku ŽOLDNÉŘI FANTASIE: OSAMĚLÍ VÁLEČNÍCI mi vyšla povídka Louže a kameny. Kdo si ji chcete přečíst, a k tomu ještě spoustu dalších, skvělých kousků, pak po sborníku můžete hmátnout tady. Kdo chcete okomentovat a ohodnotit, pak třeba na Legii.
A zkusila jsem vybrat krátkou ukázku:
„Po poledni projížděli oblastí, které se říkalo Tančící les. Krajina zvlněná kopci, bukové a březové háje s vysokou trávou. Světlé lesy, se zřídkavými porosty pichlavých murgenových keřů.
Brzy dorazili k místu, kde cestu přetínal potok. Kdysi, v nějakých lepších časech, tu byl postaven kamenný můstek – a pořád stál, i když zpustlý, obrostlý mechem a trávou. Tady se Iršen rozhodl, že má po krk nejistoty. Ať už je pronásleduje kdokoli, je čas si věci vyjasnit.
Beztak potřebovali napojit koně, nabrat vodu. A holčička, když potok uviděla, začala vyvádět jako šílená. Alíša ji musela sundat z koňského hřbetu a pustit na kamenitý břeh.
Dovedli k vodě i koně. A dívka, vrčící nadávky na protivné děcko, zmlkla, když si všimla, jak se po sobě oba muži dívají.
„Co se děje, Iršene?“
„Zatím nic,“ odpověděl jí. „Ale myslím, že i Danek si toho všiml. Někdo po nás jde.““
***
Další novinka je zatím ve stádiu těšení se, alespoň u mě. Vojta Medroš Hamerský z Knižního kukátka právě začíná pracovat na audioverzi mojí povídky Devadesát devět pírek. Jde o příběh ze stejného světa, jen z trochu jiné doby. Ti z vás, kteří se motají kolem mé posedlosti mamutem se tu potkají s některými z jeho postav. Jen mladšími… 
)
Tatáž povídka by navíc měla příští rok vyjít v Kočasu. Takže pokud nehovíte čtení do ouška, můžete si počkat a třeba se těšit déle.
***
Tak, vivík si zareklamnil, dopije čaj a odebéře se do doupěte pracovat na supertajném projektu pro supertajnou osobu. Konec reklamní vložky.
Follow
Posted in 
Opět krátká zpráva z vividoupětě
Vivík odstěhován do Písku, je to definitivní.
Doupě je skutečně doupě. Ne, není to hyperbola. Ten byt je část temného industriálního pralesa. Dům, v němž se nachází, je od počátku věků, vyhání do stran chatrnými balkonky a přístavbami, které možná vytváří domácí a možná se také staví samy. Viví doupě zabralo jeden pokoj, přičemž v bytě je zatím nezjištěný počet pokojů dalších, s taktéž nezjištěným počtem spolubydlících. Většinou ještě neviděných, nepočítám-li temný stín, který se mihl před koupelnou, když jsem zjišťovala, jestli je bezpečné vypravit se na balkon na cigáro. Zatím jsem potkala jen jednu Slovenku, co věšela na spletité konstrukci prádelních šňůr prádlo. A nejspíš jsem zahlédla mé bezprostřední sousedy, rodinku s asi šestiletou holčičkou. Eliáš prohlásila, že jsou to cikánští mafiáni. Pcha…
Jo, celý ten potemnělý biotop sdílí koupelnu se záchodem. Záchod žere lidi. Už jsem se s ním skamarádila, ale první setkání bylo… jedinečným zážitkem. A doufám neopakovatelným.
K doupěti samotnému můžu říct jen tolik, že jsem se zabydlela a není to tak zlé. Zvlášť když se mi podařilo zpevnit postavení prostřední ze tří skříní, které se vzájemně podpírají, aby neupadly. A mám vlastní vysavač, heč! Sice to tedy vypadá, že jak týdenní dovolená, tak měsíční plat padly na vybudování základny, ale stojí mi to. Za to. I ty skříně, zatím.
No, a příští týden zpět do pracovního procesu, ale od úterka bych, když to klapne, mohla mít i internety a navíc donastěhováno vše, co potřebuju k tvůrčím orgiím, takže kdo pořád ještě čekáte, až se seberu a začnu kurva konečně zase makat, tak se dočkáte. To je hlavně pro Cirrat… )
A tak na okraj – kdybych se rozhodla udělat čtecí a drbací sraz číslo už-nevím-kolik v Písku, skutečně by i Pražáci nebyli líní a ukázali by se? Asi to zkusím, zajímá mě to. Pokud jde o Vivíka, bude to zajímavý, vyčerpávající a vůbec skvělý podzim!
Na okraj ještě jednou: jakmile bude doupě připojeno, chystám se začít páchat nějaké recenze na knížky a tak, první vezmu nejspíš Žoldnéře se svojí povídkou (ale no tak, tu recenzovat nebudu, jen jsou tam kousky, ke kterým se prostě musím vyjádřit!).
Zatím konec hlášení, mají tu moc dobré pivo, než abych psala dál…
