VIVIBLOG

Jen moje myšlenkové pochody, probíhající během šůrování v poklusu, běhání za prckem a snažení se soustředit v tu samou chvíli na plánování kresby, řešení jedné scény v románu a ještě dokončení povídky.

***

Chcete být dokonalou matkou?

Pak musíte mít spoustu lásky, trpělivosti, nervy jako z oceli, být vyrovnaná, zachovat si otevřenou mysl, nerozčilovat se, umět utěšovat, umět zabavit mrzuté dítko, a tak nějak v první řadě mít nevyčerpatelný zdroj energie.

Chcete být dobrou ženou, manželkou, přítelkyní?

Nemusíte vstávat o hodinu dřív, abyste se stihla nalíčit, učesat, obléknout a naservírovat pánu tvorstva snídani do postele. Ale je třeba… naslouchat. Věnovat se druhému. Zajímat se o něj. Trávit s ním čas. Myslet na něj, chtít mu dělat radost… Opravdu chtít, ne jen se snažit to dělat, protože si myslíte, že je to tak správně. Zachovávat si ženský šarm, určitou dávku tajuplnosti, něhu. Nesmát se jako vysloužilý pivař, který právě slyšel vtip s fekální tématikou. Nesnažit se přebírat mužskou roli (pokud po tom tedy ten váš netouží, že ano). Nevítat muže, který se vrací z práce, ve špinavých teplácích, vytahaném triku, s neumytými vlasy, sedíc uprostřed neskutečného bordelu začtená do knížky, zatímco vedle dítě úspěšně demoluje ještě nezdemolované vybavení bytu… počkat… No nic…

Chcete být dobrým hudebníkem?

Potom potřebujete talent a/nebo vůli a sílu dřít, makat na sobě, chtít se stále zlepšovat. Poslouchat, co dělají jiní. Čerpat inspiraci. Hrát, hrát a hrát, v nejlepším případě denně, v tom horším se k nástroji dostat tak často, jak jen to jde, každou volnou hodinu…

Chcete být uznávaným výtvarníkem?

Znovu je třeba talent a ochota dřít. Nebo aspoň pracovat, to zní lépe, že… Kreslit, malovat. Mít hlavu plnou představ a námětů, a hlavně je nenechat odejít do zapomění, a dokud jsou čerstvé, zpracovat je. Vizualizovat sny. Žít tím…

Chcete být úspěšným spisovatelem?

A do třetice, potřebujete nadání. Alespoň základní umění vyprávět. Znalost pravidel pravopisu se taky sakra šikne. Potom už stačí psát. Poslouchat názory ostatních a přijímat je s otevřenou myslí. Umět uznat vlastní chyby. Poučit se z nich. A psát dál. Taky je potřeba číst, hodně číst, přemýšlet nejen o příbězích, které čtete, ale i o způsobu, jakým jsou napsané, o postupech, které jejich autoři volí. Učit se z nich. Nezbláznit se z toho všeho…

***

Tak, a teď, pokud jste si vybrali, budu s dovolením pokračovat.

Chcete být vším výše uvedeným?

Potom potřebujete dost odolný organismus, aby snesl nahrazení tří čtvrtin krve kofeinem a theaninem, a vůli neskončit u horší návykové látky, než je nikotin.  Zatraceně by se vám hodilo objevení nějaké klonovací technologie, i když ideální by bylo ovládat Kage Bunshin no Jutsu (narutardi budou vědět). Musíte umět natáhnout den minimálně o několik hodin. Zvládat nápory sebeobviňování a depresí, když jednu z těch oblastí zanedbáváte. Snášet dobře míněné rady okolí, ať se na to či ono vyserete, že to není důležité. Dobré by bylo ovládnout umění hrát na bicí, ústy přitom držet štětec, jímž malujete, telekineticky ovládat klávesnici notebooku, telepaticky komunikovat s dítětem a partnerem…

***

Dobře, už toho nechám. Tenhle článek neměl být fňukáním nad tím, jakej jsem chudák a jak to mám těžký. Až s tím začnu, budu ze všeho nejvíc potřebovat dobrého známého v psychiatrický léčebně. Protože zatím se jako chudák necítím,  a jestli to mám těžký, tak proto, že si to tak sama dělám, a přes tu těžkost mě to všechno naplňuje, baví, nebo je to prostě můj život.

Ani jsem se nechtěla chlubit, něco jako: „Hehé, koukej, co všechno zvládám!“ Protože to většinu času spíš něco nezvládám, nestíhám, a lítám od jednoho ke druhému jako kulička v pinballu.

Jenom jsem si tak přemejšlela… a vlastně jsem došla k názoru, že ta poslední část by měla znít takhle:

Chcete být vším výše uvedeným?

Potom musíte být Vivíkem. Jedině ten je totiž tak šílenej, aby se to pokoušel vážně všechno zkombinovat a utáhnout.

***

Tvůrčímu, mateřskému a muzikálnímu třeštění zdar!

Follow

Sdílet