Posts Tagged ‘povídky’
Kritika a já
Prosinec 4th, 2013 | 
Author: Nejsem fanatickou ctitelkou F. X. Šaldy, dokonce bych se toho pána asi bála.
Na druhou stranu ale taky nemám ve zvyku fňukat, když někdo poukáže na boty a kopance, kterých se dopouštím, ať v kresbě, psaní, nebo dřív při bubnování. Continue reading “Kritika a já” »
Follow
Posted in Jak to (ne)dělat, Mimovolnosti, Psaní, Recenze a viviplky, Vivivýtvarno | 
Tags: kritika, povídky, psaní | 
19 Comments »
MYŠ
(Než sesmolím článek do Buchňánkovin a než bude opravená další kapitola, dovoluji si nadhodit další vykopávčičku z naší zahrádky. Tohle je asi můj doposavad největší psací úspěch, i když už prastarý… Kdysi 2. místo v CKČ. 
)
Myš
Všechny myši ve své skrýši mají šaty šedé,
Všechny myši ve své skrýši šedý myšák vede.
Dětské říkadlo.
Měla bych to nejspíš vzít popořádku, když už jsem se rozhodla o tom psát. To rozhodování mě stálo dost bezesných nocí. Myslím ale, že když to svěřím papíru, ulevím tak svému srdci. Ano, doufám v to, jako elfská vojska u Werolinu doufala, že je zachrání lidská dívka. Ta víra musí být silná.
Napíši tedy o tom, a snad mne přestanou strašit tváře mrtvých dětí…
Ale dost už. Jak jsem řekla, hezky popořádku. Continue reading “MYŠ” »
JÍT POD ČERNÝM MĚSÍCEM
(Tak, tohle sice není úplně novinka, ale svým způsobem premiéra. 2006 měla vyjít, tuším, ale nějak z toho sešlo a od té doby jsem ji nezveřejnila ani na netu. Teď jsem ještě opravila pár věcí a trochu si poškrtala… Takže svým způsobem to je něco nového ode mě 
)
***
„Takže je to pravda,“ řekla jsem potichu, jen sama pro sebe.
Právě jsem vylezla ze stanu a první, co jsem, jako pokaždé během posledního týdne, udělala, bylo, že jsem zvrátila hlavu a pohlédla na nebe.
Mlha, nažloutlá jako prsty anemického kuřáka, Malé slunce nad obzorem. Nejasné, dalo se do něj pohlédnout. Podobalo se zářivce zahrabané pod vrstvami vaty.
Ale slunce mě nezajímalo, ani Velké, jež vyjde v polovině Malého dne. Zajímal mě měsíc.
Zamrazilo mě, když jsem ho spatřila, přestože jsem na něj tak dlouho čekala.
Znamení…
Měsíc byl černý. Continue reading “JÍT POD ČERNÝM MĚSÍCEM” »
F13
(Ještě vykopávka, brzo snad zase přidám něco aktuálního, i když ne povídku… ale to je jedno, každopádně zatím takhle. )
Pavel Dvořák potřeboval novou klávesnici. Ne do práce, tak prestižní a prosperující firma jako Bohemia Software pečlivě dbala o to, aby její zaměstnanci měli vyhovující pracovní podmínky. A Pavel byl jedním z nejlepších programátorů. Kdyby se mu nějaké lapálie s počítačem stala v práci, trvalo by nejvýš půl hodiny, než by byl problém vyřešen. Jenže tohle se stalo doma a šlo o obyčejné selhání lidského faktoru. Continue reading “F13” »
CERNUNNOS
(Trochu novější věc, i když pořád vykopávka. Vyšla ve sborníku ČERNÉ SNY, v roce 2007)
Tato postava je tak stará, že už nikdo nedokáže opravdu říct, odkud pochází a kdy se objevil. V keltských časech se vyskytuje jako bůh s parohy. Někdy se mu říkalo Cernunnos…
(John Matthews; Keltský šaman)
„Už zase mám na krku tu malou potvoru,“ myslela si Andrea.
Táhla mladší sestru za ruku po návsi. Obě byly středem pozornosti party výrostků,
poflakujících se kolem autobusové zastávky. Babky v nejbližších zahrádkách také využily příležitosti
narovnat si záda, zvedaly se od záhonků a koukaly. To všechno kvůli malé. Kvůli Míně. Na to, že teprve
nedávno oslavila páté narozeniny, dovedla Mína vyvinout pořádnou sílu. Jak říkala babí: „Monička má
sílu jako kobyla!“
Jo. Babička si mohla dovolit být vtipná. Andrea, kterou Mína smýkala k místní sámošce,
se cítila spíš na vraždu než na vtipkování.
