VIVIBLOG

…aneb co jsem se zatím naučila od vlčete.

Myslím, že k tomuhle článku už není třeba přidávat žádný rozsáhlý úvod… Chci jen napsat o těch pár věcech, které se pro změnu učím já od Ádi. Někdy mi to přijde, že je jich dokonce víc a důležitějších, než se učí ona ode mě, ale co už…

1. lekce

Když se ti něco nechce udělat, sníst, dát, když se ti nechce do vany nebo z vany, když se ti nechce domů, oblékat se, svlékat se, cokoli se ti nechce, nauč se říct rázně a nahlas NE! Kolikrát a jak nahlas je to jen zapotřebí.

2. lekce

Souvisí s tou první, ale je už pro mírně pokročilé. Teď se naučíme ozvat se, když se nám něco nelíbí. Žádné bojácné mlčení, žádné nejisté přešlapování na místě, když někdo zrovna provádí něco, co nás ale hrozně strašlivě moc vytáčí. Nadechni se a ZAŘVI z plných plic! (Vivipoznámka: osobám nad tři roky věku se doporučuje alespoň náznak artikulace, nejlepší je řvát nějaké slovo, jenom ječení už tolik nepůsobí… )

3. lekce

Netvoř si žádné bariéry v myšlení, žádné hranice svému očekávání. Všechno je možné, i když se to třeba dosud nestalo. Když schováš kostku z lega pod peřinu, pětatřicetkrát ji zvedneš, a kostička tam pokaždé bude, neznamená to ještě, že po šestatřicátém pokusu nenajdeš třeba žábu, jablko, nebo kanálového nosorožce.

4. lekce

Měj rád svou smečku a dávej jí to najevo. Často si se všemi jejími členy užívej legraci, čím víc legrace, tím líp. Ale když toho na tebe začne být moc, neboj se srovnat je do patřičných mezí.

5. lekce

Pro Vivíka velice důležitá – zelenina je dobrá! Jez jí tolik, kolik jen můžeš. Mňam!

6. lekce

Buď co nejvíc venku. Venku je všechno mnohem úžasnější, než doma. Bahno je kámoš, kamínky jsou úžasný, louže? Perfekt, potřebujeme víc louží! Listí! Větvičky! Vzduch voní. Případný déšť je taky fajn, sprcha zadarmo a jak veliká…  Pak jsou tam ještě tvorové, co moc rychle utíkají – z téhle lekce si vezmi ještě jedno ponaučení, a to, že když je něco moc rychlý, neběhej za tím ,nemá to smysl.

7. lekce

A dokončení poučení z předchozí – udržuj sebe i okolí v pohybu. Ale když se cejtíš unavená, tak si prostě lehni.

8. lekce

Zatím poslední – hodně se směj. I když jsi nejistá, když potkáš cizího člověka, když nevíš, co bys… směj se. A nakonec se okolí bude smát s tebou…

Nejspíš jsem ještě na dost věcí zapomněla, nejsem moc bystrá žákyně, ale snažím se… Nebo si holt uvařím trochu vtipné kaše… A už se musím jít kutálet s prckem… díky za pozornost a zase někdy…

Follow

Sdílet

5 reakcí v článku “Škola malého Buchňánku…”