VIVIBLOG

Tak jsem se inspirovala na Lúmennčině blogu, připadá mi to jako fajn nápad, dobrá forma prokrastinace, a tak vůbec…

Jinak kdo mě zná, asi ví, kdo nezná, tak tomu můžu jen říct, že čtu… no, v průměru asi hodně, když mám svoje období, jsem schopná jet tempem knížka za den, ale zase pak přichází čas, kdy se spíš věnuju svýmu psaní, kreslení a blbnutí okolo, takže se to hrozně protahuje, a pokud nemám nějaké čtení, co mě vyloženě zasekne, chytne, nepustí, tak čtu jednu věc klidně i čtrnáct dní (to je asi zatím rekord, pokud tedy nepočítám věci, do kterých jsem se nemohla přes všechnu snahu dostat a odložila jsem je nedočtené).

Ale dost keců, jedeme:

 

1. Oblíbená kniha z dětství?

Počítám dětství tak plus mínus do těch dvanácti let. A spíš než nějaké konkrétní tituly to byli autoři. Karel May, Jaroslav Foglar, James Herriot, E.T. Seton, ano, i Astrid Lindgrenová a Amálie Kutinová, to mám stejně… Tohle je asi to hlavní, ale kdybych měla vypsat všechno, co jsem žrala (i bez chleba), tak tu budu do zejtřka. A jednu jedinou knížku taky nahodit nemůžu, to bych dokázala až tak kolem těch patnácti let, kdy jsem se totálně zbláznila do Kukaňovské trilogie od Vladimíra Neffa.

2. Co právě čteš?

Stalinovy krávy od Sofi Oksanen.

3.  Máš teď nějakou rezervaci v knihovně?

Ne, já nikdy nerezervovala, na nic tak nechvátám, abych si nemohla počkat…

4. Knižní zlozvyk?

Jeden, který pomalu odbourávám, a to je nechávání rozečtených knih všude možně, a navíc položených hřbetem vzhůru, otevřených… já vím, jsem děsná. No, a taky čtení při jídle, při vaření, na záchodě, při čištění zubů, za bicíma ve zkušebně, při chůzi… někdy se divím, že nečtu ze spaní.

5. Co máš zrovna půjčeno z knihovny?

Protože jsem zrovna v období čtecího útlumu, tak jen tři věci. Už zmíněné Stalinovy krávy, Jídlo se nevyhazuje od Amira Gutfreunda – tu jsem před pár dny dočetla, a ještě Oltář z kostí od Philipa Cartera.

6. Máš čtečku e-knih?

Ne-e.

7. Preferuješ číst jen jednu, nebo několik knih naráz?

Radši jednu, jinak v tom mám pak docela maglajz, a to i když jsou to třeba věci žánrově totálně odlišný.

8. Změnily se tvoje čtenářské návyky od doby, co jsi začala blogovat?

Hrozně, čtu teď jen zavěšená za nohy z lustru… Ne, ani ne, nevím, proč by měly. Jedině snad když dočtu, tak o tom splácnu nějakou dojmorecenzi, ale to jsem si občas dělávala i dřív, jen sama pro sebe.

9.  Nejhorší kniha, kterou jsi tento rok přečetla?

Rok je ještě mladý, že… A ani si nějak nevybavím, asi nějakej ženskej román, nebo něco o upírech – mám štěstí, že věci, co mě nezaujmou, docela snadno vypustím, a zapomenu.

10. Oblíbená kniha, kterou jsi tento rok přečetla?

Na začátku roku jsem se vracela ke kingovkám, takže jsem přelouskla Pod Kupolí a dvě povídkový sbírky, a pak jsem si udělala tejden s Martinem, a zhltala jsem znovu všechny zatím vydané díly Písně. (A pak jsem se na to snažila hodně rychle zapomenout, protože se bojím, že mě to bude ovlivňovat u mýho vlastního psaní, pomooooc!)

11. Jak často čteš knihy mimo svůj oblíbený žánr?

Docela často, řekla bych. Možná až tak často, že vlastně nějakej svůj totálně nejvíc nejoblíbenější žánr ani jmenovat nemůžu. U čtení. (Nebo jo… pořádně krvavej krvák s krví odkapávající ze zakrvácených stránek, ale psssst…)

12.  Čteš někdy tu samou knihu vícekrát?

Hell yeah! A to i ty nejtlustší špalky… Když si jí jednou oblíbím, tak se vracím, a to často a ráda.

13.  Dokážeš číst v autobuse?

Ne, poblila bych se. Bez legrace.

14. Oblíbené místo na čtení?

Kdekoli, kde mi dá okolí svatej pokoj. Ale nejlíp se mi čítávalo kdysi, kdy jsem vylezla na jabloň, přikusovala jabka a četla a četla… Jo, a nebo schovaná za závěsem v koši na špinavý prádlo.

15.  Zásady při půjčování knih?

Nechávám si přebal, protože jinak zapomenu, že jsem tu knihu vlastně měla, natož abych si pamatovala, komu jsem ji, probohy, půjčila.

16.  Děláš knihám oslí uši?

Ne.

17. Píšeš si na okraje stránek poznámky?

Ne, většinou ne, i když někdy… jenom tužkou, vaše ctihodnosti! A jemně! Ale do svejch nejvíc nejoblíbenějších knížek jsem si někdy kreslila miniilustrace.

18.  A do učebnic?

Ne, už žádný nepoužívám.

19. V kterém jazyce čteš nejraději? A v kolika dohromady to zvládneš?

Stydím se, ale jen v češtině. Zkoušela jsem pár věcí anglicky, ale nešlo to tak hladce, jak jsem zvyklá, a hrozně mě to rozčilovalo.

20. Co musí kniha mít, aby sis ji zamilovala?

Dobrý příběh, uvěřitelné postavy a musí být napsaná tak, aby mě od čtení nerušily různé jazykové kostrbatosti (gramatickou chybu nebo překlep odpustím, pokud není na každé stránce třikrát.)

21. Co musí kniha mít, abys ji doporučila dál?

Musí mě něčím zaujmout, nebo se týkat věci, o které si myslím, že by mohla zajímat někoho z mých přátel.

22. Oblíbený žánr?

Hmmm… hodně zeširoka: beletrie.

23.  Žánr, který čteš nejméně, (ale chtěla bys víc)?

Literatura faktu.

24. Nejvíc inspirativní kniha, kterou jsi tento rok četla?

No… Abych pravdu řekla, tak je to ještě z minulého roku, ale pokud beru „inspirativní“ ve smyslu – ovlivnila můj pohled na život a vesmír a vůbec, pak jsou to knihy dvě: „Magie života“ a „Magie sexu“ od Ravena a Arianny Argoni.

25. Oblíbená svačinka ke čtení?

Kafe a e-cigáro.

26. Jak často vybíráš knihu podle obálky?

No, pokud nejde o osvědčeného autora, nebo o titul, po kterém právě pátrám, pak se na obálku koukám jako první skoro vždy. Hlavně v knihovně, když nevím, co si půjčit. Chodím, koukám po obálkách a názvech, a když mě něco zaujme, mrknu blíž.

27. Jak často souhlasíš s negativní knižní kritikou?

To je těžká otázka. Pokud negativní kritika neznamená, že někdo na knihu nadává v podstatě beze smyslu, někdy i bez toho, aby si ji vůbec přečetl, pak nikdy. Ale jinak i u knih, které jsou moje oblíbené, musím občas souhlasit s negativními připomínkami – objektivně totiž mají třeba pravdu, i když já to cítím jinak. Ale obecně se řídím heslem: žít a nechat žít. Tohle je stejný, jako kritiky na muziku, sto lidí, sto názorů, nad čím ohrnu nos, jinému se může líbit, a naopak. Jediné, co se dá opravdu kritizovat je, když je něco napsaný vážně příšerným stylem, korektor to nejspíš neviděl ani z rychlíku cestou do práce, a vůbec…

28. Co psaní negativních kritik?

Když se mi něco nelíbí, napíšu to – s tím, že je to můj názor. Pokud nejde o to, co jsem rozveda o pár řádek výš.

29. Kdybys mohla číst v nějakém cizím jazyce, jaký by sis vybrala?

Asi angličtinu.

30. Největší knižní výzva?

Něco, co bych měla, a do čeho se pořád nemůžu pustit? Nevím… zrovna mě nic nenapadá…

31. Největší knižní výzva, do které se stále bojíš jít?

Viz výše…

32. Nejoblíbenější básník?

R.M.Rilke.

33. Kolik knih si obvykle půjčuješ v knihovně?

To je různé, tak 5-10.

34. Vrátila jsi už někdy do knihovny knihu, kterou jsi nepřečetla?

Párkrát se mi to stalo, a vždycky z toho mám takovej divnej pocit, jako bych nějak švindlovala, nebo co.

35. Oblíbená knižní postava?

Dlouhý seznam. Momentálně je to moje vlastní postava, takže budu radši zticha…

36. Oblíbený knižní záporák?

No, musím přemejšlet… ještě to bude vypadat, že ve skutečnosti vůbec nečtu, a jen vás tu všechny lakuju… Dobře, žádný jméno nevysypu, jenom chci říct, že mám ráda všechny postavy, záporné i kladné, když jsou napsané tak, že jim to člověk může věřit, a když nejsou tak směšně a okatě dobré nebo zlé, pak si vždycky musím vzpomenout na Gargamela, a to je konec.

37. Knihy, které si většinou bereš na prázdniny?

Ehm… prázdniny? Co to je? Ale tak byly by to prostě ty knihy, které zrovna čtu. Tečka.

38. Nejdelší doba, kterou jsi nečetla?

No, možná dokonce čtvrt roku. Ale to pak už mám takovej absťák, že se vrhnu na první knihu, co je po ruce, a slupnu ji i s deskama…

39. Kniha, kterou jsi nedokázala/nemohla dočíst?

Tak těch by se taky dost našlo. Poslední byl myslím nějakej thriller, kterej byl tak předvídatelnej a přes všechny ty přestřelky a akční scény vlastně nudnej, že jsem ho odložila ještě před první třetinou.

40. Co tě při čtení dokáže nejvíc vyrušit?

Když se vzbudí dítě.

41. Oblíbená filmová adaptace?

Téměř všechny… Miluju, když mám ráda nějakou knížku, a pak podle ní natočí film, seriál, cokoli. Bez ironie. Klidně i když je to „špatnej“ film. Zajímá mě, jak se s tím tvůrci vyrovnali, jak co ztvárnili, jaké vybrali herce.

42. Adaptace, která tě totálně zklamala?

Já většinu filmových zpracování beru spíš jako takovou pohyblivou ilustraci, takže mě zase tolik neštve, když cokoli nesedí, chybí, nebo je úplně jinak. Jo, ale myslím, že mě nějak hrozně moc znudil film Zaklínač, přičemž seriál byl fajn.

43. Jak často čteš spoilery?

Když na nějakej narazím. Nevadí mi.

44.  Nejvíc peněz, které jsi najednou utratila v knihkupectví?

No, pár tisícovek by to bylo…

45. Jak často si knihu před přečtením prolistuješ?

Nikdy. Když je nová, miluju tu vůni, která se uvolňuje, jak člověk poporvý odděluje od sebe jednotlivý stránky. A i když je půjčená z knihovny, nemám důvod ji prolistovávat, nanejvýš, když se nemůžu rozhodnout, jestli ji teda číst, ale to dělám fakt jen naprosto výjimečně.

46. Důvod, pro který by jsi v polovině knihu vzdala?

Začátek zombie apocalypsy (myslím v reálu), nebo nějaký strašlivě nelogický a pitomý dějový zvrat (v knize).

47. Máš ráda knihy uspořádané?

Jo, pokud je zrovna nečtu…

48.  Skladuješ knihy, nebo je po přečtení dáváš dál?

Ty, které plánuju číst ještě jednou, i kdyby to mělo být až v důchodu, si nechávám. Ty, který jsou vyloženě jednohubky a jednorázovky, posílám dál.

49. Jsou knihy, kterým se vyhýbáš?

Jo, knihy typu „Byla jsem dětskou prostitutkou přinucenou dělat palácovou otrokyni v narkomanském doupěti“. Prostě takové ty citové ždímačky.

50. Kniha, která tě rozesmála?

Jejej, mám ráda knihy psané s humorem. Spolehlivě mě vždycky rozesmějou Pratchettovky, ale i některé ženské romány. Myslím takové ty vtipné. Ne moc zamilované. Spíš sebeironické, co mají švih.

51. Kniha, která tě rozhněvala?

Když si čtu cokoli o totalitních režimech a vůbec o všelijakých zlech, která jsou schopni lidé jeden na druhém páchat. Nenávidím ten pocit bezmoci…

52. Kniha, která tě rozplakala?

V poslední době mám na krajíčku u hodně věcí, nějak to souvisí asi s tím mateřstvím, že jsem citivější než dřív, ale naposledy jsem měla pěkně stažený hrdlo právě u „Jídlo se nevyhazuje“.

53. Kniha, od které jsi neměla žádné očekávání, ale nakonec se ti líbila?

Asi když jsem dole mamince na chvíli šlohla Tisíce planoucích sluncí od Khaleda Hoseiniho. Čekala jsem takovou tu typickou dojičku emocí, právě ve stylu těch byla-jsem-ženou-arabského-šejka, ale nakonec to byla docela drsná jízda, a ještě jsem si taky zafňukala… Silnej příběh.

54. Kniha, od které jsi očekávala hodně, ale nakonec se ti vůbec nelíbila?

Nemůžu říct, že by se mi vůbec nelíbila, ale i u mě to byla Neomillnerová. I když teda asi to bylo určený jiný cílový skupině, než právě vlkodlačím matkám na mateřský, stejně ve mě nakonec nezůstal moc silný dojem, ať už záporný, nebo kladný.

55. Oblíbené čtení na odreagování?

Jakože na vypnutí mozku… no, buď co největší krvák, pokud možno i vtipnej, nebo nějakej ženskej román, taky vtipnej… a když nechci přemýšlet naprosto vůbec, přečtu si dole kus Vlasty.

Tak, a to je všechno? Fuuuuuuj to bylo dlooouuuuhý! Mimochodem, klidně se někdo taky přidejte, jsem zvědavá, jak byste odpovídali vy…

 

3 reakcí v článku “Knižní dotazník”