VIVIBLOG

Ano, přišlo konečně jaro, a paní Buchňánková přesouvá své hlavní pole působnosti pod širé nebe. Přičemž s sebou volky nevolky tahá i mne, takže mě nutí žít zdravě a opalovat se nejen v záři monitoru… A jelikož nemám tudíž moc myšlenky na nějaké dlouhé články, udělám svůj první spíše obrázkový příspěvek.

Ahoj, já jsem Buchňánek Áďa, a tohle je moje zahrada. 

Tady do těch konví se hází veškerý bordýlek, co se najde kolem. Žaludy, kamínky, větvičky… Ne že by to tedy zavedli velcí lidé, ale já jsem řekla, tak to tak je.

Táta by furt baštil sojové suky. Tak mu s tím musím pomoct, aby se nepřesooval. Jo, těžký život buchňánka…

A tady jsem na klouzačce. Ne, že by mě to moc bavilo, jednou vylezu nahoru, svezu se dolů a jdeme dál…

Je třeba zkontrolovat, co dělá strejda krtek.

A různá opuštěná místa v lese…

Posedět na pařezu.

A jdeme dál…

Máma jde prej dál beze mě. Jako by mě to zajímalo…

Follow

Sdílet

1 reakce v článku “Buchňánčí jaro”