Ať žije revoluce!
(Jen jsem si tak vzpomněla během dneška na tuhle svoji starou… básničku? Píseň? Nevím, a co má znamenat, si přeberte sami. Inspirováno knihou Ladislava Mňačka: Jak chutná moc)
Padají hlavy a trůny se kácí,
přišel čas bouří, čas šelem a vrahů
Kdo zvedl se z bláta, kdo na dno se vrací?
Kdo zaplatí za čest a za odvahu?
Je nenávist zlá; oč horší je křivda?
Co pálí v srdci hůř, co víc tíží duši?
V zápalu boje se hřích hříchem nezdá.
Až po letech ze spánku hrdiny ruší.
Prolitá krev a zaťaté pěsti,
plameny v očích, teď jdeme se bít!
Jak veliká slova: svoboda, štěstí,
hrdinství, sláva, vlast musí žít!
Svrhněme tyrana, nastolme právo!
Nadšení zpočátku čisté se zdá,
brzy však zachází dál než je zdrávo.
Převrat se přetěžko uřídit dá…
Kdo chtěl žít pro lid, teď žije z lidí.
Oheň se proměnil v popel a prach.
Dřív bystré oči pravdu nevidí.
Namísto svobody zas vládne strach.