Archive for Říjen, 2013
Vivík čte (a varuje): Alena Jakoubková – Manžel, který štěká, taky kouše
Říjen 5th, 2013 | 
Author: Alena Jakoubková – Manžel, který štěká, taky kouše
Vydala Moravská Bastei MOBA, s.r.o. Brno, 2012, 239 stran
Tuhle knihu jsem přečetla v podstatě nedopatřením, nevím proč mě nevarovala obálka…
Tedy, nedělá mi problém přiznat, že čas od času si dám nějakej ten ženskej román a většinou se u nich i bavím, pokud nejsou extrémně pitomý a neberou se přitom vážně. Jenže tahle věc…
Nerada kritizuju. Je jasný, že napsat knihu je fuška, a to nejspíš i špatnou knihu. Ale je tu toho zatraceně málo, co bych mohla pochválit. Stejně tím zkusím začít. Continue reading “Vivík čte (a varuje): Alena Jakoubková – Manžel, který štěká, taky kouše” »
Follow
Posted in 
Tags: 
STUDNA PŘÁNÍ
Povídka, kterou jsem původně psala pro jednu hororovou soutěž. Jednak jsem se ale včas nedokopala k úpravám, jednak mi navíc nakonec nepřišla dost dobrá… Teď jsem s ní v rámci možností spokojená, pokud se bude líbit a dobře číst i vám, budu ještě spokojenější. Tady je: Continue reading “STUDNA PŘÁNÍ” »
Vivík a Áďa se procházejí
A slibovaný buchňánkoidní report.
Obrázkový! Volejte sláva…
(Tak úplně sláva ne, nějak se to sem nevejde, nebo co, takže pokud chcete vidět všechny stromy a keře, mrkněte na http://vivianastellata.rajce.idnes.cz/Zacatek_podzimu# )
Když totiž vlče po obědě neusne v pelechu a venku nepanuje zvlášť ošklivé počasí, Vivík, poslušen rad své moudré matky (tentokrát ne Přírody, myslím tím Eliáše von Nanohu), zase vytáhl kočárek. Do brašny putuje rozečtená kniha, pitipiti a případně mobil (většinou vybitý, ani nevím, proč ho vlastně tahám s sebou, stejně funguje spíš jako těžítko).
A vyrážíme jednou z mnoha cest… Continue reading “Vivík a Áďa se procházejí” »
Něco končí, něco začíná
Zase jsem dlouho nepsala, umrlý notebook je umrlý notebook. Teď už mám třetí den Vendelínu (vysvětlím), právě jsem konečně dovyřídila většinu toho, co jsem kvůli beznoťasovému stavu odkládala a tudíž můžu napsat… Nadpis je takový, jaký je, hlavně kvůli jedné věci, ke které se hned dostanu. Jakmile se tu přestanu motat jako vítr v bedně, že jo… Continue reading “Něco končí, něco začíná” »
