Posts Tagged ‘horor’
JÍT POD ČERNÝM MĚSÍCEM
Únor 15th, 2013 | 
Author: (Tak, tohle sice není úplně novinka, ale svým způsobem premiéra. 2006 měla vyjít, tuším, ale nějak z toho sešlo a od té doby jsem ji nezveřejnila ani na netu. Teď jsem ještě opravila pár věcí a trochu si poškrtala… Takže svým způsobem to je něco nového ode mě 
)
***
„Takže je to pravda,“ řekla jsem potichu, jen sama pro sebe.
Právě jsem vylezla ze stanu a první, co jsem, jako pokaždé během posledního týdne, udělala, bylo, že jsem zvrátila hlavu a pohlédla na nebe.
Mlha, nažloutlá jako prsty anemického kuřáka, Malé slunce nad obzorem. Nejasné, dalo se do něj pohlédnout. Podobalo se zářivce zahrabané pod vrstvami vaty.
Ale slunce mě nezajímalo, ani Velké, jež vyjde v polovině Malého dne. Zajímal mě měsíc.
Zamrazilo mě, když jsem ho spatřila, přestože jsem na něj tak dlouho čekala.
Znamení…
Měsíc byl černý. Continue reading “JÍT POD ČERNÝM MĚSÍCEM” »
Follow
Posted in 
Tags: 
CHIRANINA PÍSEŇ
(Tohle je dost brutální věc na čtení, navíc má i pokračování, a k tomu je to vykopávka… NO TO JE HOROR! 
)
***
Plameny ohně a plameny hněvu
Mou lásku sežehly, nechaly slzy
Slzy a popel a zabitou něhu
Chuť krve, chuť pomsty
Tu přivolám brzy!
Chiranina píseň
ZACHRAŇ JI…
(Tohle už skoro ani není vykopávka… ačkoli sedm let už má, takže… Ale jeden z těch čerstvějších kousků.)
Mám strach.
Mají ho i ostatní. Velký Daron. Klečka. Mirnel z hospody. Bojí se stejně jako já. A stejně jako já to nechtějí dát najevo.
Protože když přijdou podobně zlé časy, muži musí být stateční. Chránit své domovy, ženy, děti, rodiny… Zlé časy. Ty tedy přišly. A s nimi strach, ukrývaný a pálící jak hřích.
Věci, co nejsou lidmi ani zvířaty, vyšly z lesů na začátku zimy. Zabily děti, které pásly stáda na horních pastvinách. Zabily je a vzaly si od nich, co potřebovaly.
Tehdy jsme se všichni pokoušeli tvrdit a věřit, že to byl medvěd. Nebo jiná šelma. Ale tušili jsme pravdu. Zvíře kořist roztrhá, sežere. Není v tom vypočítavost. Tyhle věci zabíjely a braly si jedinou věc. Srdce.
Později, během té strašné zimy, jsme jim začali říkat démoni. A začali jsme s nimi bojovat. Continue reading “ZACHRAŇ JI…” »
F13
(Ještě vykopávka, brzo snad zase přidám něco aktuálního, i když ne povídku… ale to je jedno, každopádně zatím takhle. )
Pavel Dvořák potřeboval novou klávesnici. Ne do práce, tak prestižní a prosperující firma jako Bohemia Software pečlivě dbala o to, aby její zaměstnanci měli vyhovující pracovní podmínky. A Pavel byl jedním z nejlepších programátorů. Kdyby se mu nějaké lapálie s počítačem stala v práci, trvalo by nejvýš půl hodiny, než by byl problém vyřešen. Jenže tohle se stalo doma a šlo o obyčejné selhání lidského faktoru. Continue reading “F13” »
CERNUNNOS
(Trochu novější věc, i když pořád vykopávka. Vyšla ve sborníku ČERNÉ SNY, v roce 2007)
Tato postava je tak stará, že už nikdo nedokáže opravdu říct, odkud pochází a kdy se objevil. V keltských časech se vyskytuje jako bůh s parohy. Někdy se mu říkalo Cernunnos…
(John Matthews; Keltský šaman)
„Už zase mám na krku tu malou potvoru,“ myslela si Andrea.
Táhla mladší sestru za ruku po návsi. Obě byly středem pozornosti party výrostků,
poflakujících se kolem autobusové zastávky. Babky v nejbližších zahrádkách také využily příležitosti
narovnat si záda, zvedaly se od záhonků a koukaly. To všechno kvůli malé. Kvůli Míně. Na to, že teprve
nedávno oslavila páté narozeniny, dovedla Mína vyvinout pořádnou sílu. Jak říkala babí: „Monička má
sílu jako kobyla!“
Jo. Babička si mohla dovolit být vtipná. Andrea, kterou Mína smýkala k místní sámošce,
se cítila spíš na vraždu než na vtipkování.
