VIVIBLOG

Přišel čas zase dát dohromady věci, které se mi poslední dobou podařily/nepodařily.

Takže první zase čmáraniko, převážně mamutí:

Sag, kůň, člověk, taková srovnávačka velikostí. Což je mírně napytel, poněvadž se mi podařilo udělat celkem pidikoně, navíc podle Lulu má tlustý nohy. Takže takovej jezevčíkůň. Co se dá dělat. Jinak to ale sedí a mám z toho radost.

Lirela s Tarou. Maminka i dcera, obě si užívají pohodičky a vlídného prostředí vivirománu, a je to na nich znát. Lirela měla bejt malinko štíhlejší v obličeji, ale já do toho vždycky promítám sebe, asi.

Dála a Levčik. Prozatím poslední románový črtek. Z tohohle konkrétního mám radost nejen proto, že to byla vážně rychlovka, ale navíc se mi snad poprvé v životě podařil nakreslit vousatý chlap tak, že nevypadá jako malý kluk s nalepovacím plnovousem. Sakra, měla bych najít pro referenci nějaký starý obrázek. Jestli se vám zdá, že se ti dva k sobě nějak moc tulí, tak se vám to nezdá a je to záměr. Jestli vám připomínají jistý soví gif , tak se asi taky nepletete. Tete. Te.

Ale to už záměrný nebylo… Zatracený sovy!

***

Jinak pokračuji v podmořském fanartu, brzy bych mohla přidat nějaké další kroky… Už je takřka hotové pozadí, knihy v regálech mi nějak dávají zabrat. Poslechla jsem si při práci na nich už dva dokumenty, a pořád to nebere konce.

A pracuji na logu pro Krakatici, zatím je vybráno z několika variant toto:

Ale práce ještě pokračují. Začíná mě to docela dost bavit.

Navíc jsem objevila nějaké nedodělané obrázky, které bych chtěla dorazit, takže pokud urvu dost času, mohl by se objevit Sleipnir a navíc ještě Thór bubeník! A docela bych mohla zrestaurovat svůj obrprojekt Dark Avengera, to je ale A1 formát, a za ta léta je původní malba poškozená častým stěhováním, (asi)čajem a oprýskaná. tak uvivím.

Co se týče psaní, jsem zase jako feťák. Slíbila jsem si, že si dám oraz, ale ono to nějak… nejde, nebo co. Jednak jsem začala psát cosi pro tuto soutěž: http://www.horor-web.cz/clanky/ii-hororova-soutez-necronomiconu.html , ale pozdě jsem si přečetla zadání pořádně, takže to není o dovolené a budu muset ještě něco tématického dovivimyslet. Což nic nemění na tom, že mi tu zůstává pahýl docela zajímavýho příběhu, kterej chce dopsat. Navíc se mi, když jsem byla oslabená v horečnatý buchňánkově noci, do palice vloudil prakticky hotový příběh. Líbí se mi, baví mě, ale je zatraceně neodbytný, takže chce ven, než ho zapomenu.  A ještě ke všemu je to hrozná haluz. Pomoooc!

Ale tak… většinu restů jsem nějak stihla dorazit, tak to snad nějak půjde. Slibuju, že se do toho zase nezažeru moc. Ne, když se ke všemu zdá, že brzy dostanu nějaké betareakce na mamuta. Tuším, že dva mamutočesači se mílovými kroky blíží cíli.

Takže dofňukám, jak není čas, a jdu něco dělat, radši.

Follow

Sdílet