VIVIBLOG

Jo, protože jsem zapomněla, kde jsem loni skončila se svojí snahou psát týdenní pozitiva. Tak začínám znovu. A je to fajn.

Znovu s tím začínám, protože by se jinak mohlo zdát, že můj život je jedinou chmurnou jeskyní naplněnou děsivými masožrouty, kteří na mě každou minutu útočí, že mám nejmíň devadesátihodinový pracovní týden a když po vyčerpávající dřině dolezu do svého skrovného kouta bez světla, tepla, vody a sociálního zařízení, skočí mi na hlavu Áďa a vesele mě šikanuje, dokud zase nenastane čas vléci se do práce.

Není to tak.

Už jen z toho je mi docela veselo.

A přiznám se, že jsem sice šla tenhle článek psát bez vnější inspirace, ale než jsem se do toho pustila, narazila jsem na tenhle článek. Doporučuju přečíst, až budete mít někdy pocit, že VÁŠ život je chmurnou jeskyní a tak dále…

Tak do toho. Za co jsem ráda:

Kromě toho, že jsem pořád líná (slovo prokrastinace jsem si zakázala, je to vážně děsnej eufemismus) potvora, mi vychází všechno více méně tak, jak si to představuju a přeju.

Za prvé: práce. Jo, mohlo by bejt líp, platově. Ale ačkoli všichni kolem o sto šest nadávají, jaká je to hrůza a děs, já jsem vcelku spokojená. Vím, že je tak nějak obvyklejší a lépe přijímané jenom nadávat, co všechno je v práci na hovno. Omlouvám se. Když už nic jiného, tak jsem aspoň objevila kladné stránky -

Za druhé: – audio knih! Od loňského podzimu, kdy jsem s tím začala, jsem vyposlechla spoustu stránek, ty stránky, na který bych si jinak stěžovala, že nemám čas číst. Chvíli mi trvalo zvyknout si, přece jen, když čtu sama, určuju si sama tempo a sama přiřazuju různé hlasy a intonaci postavám. Tohle je ale jedno z nejbezvadnějších východisek z nouze, na který jsem kdy přišla.

Za třetí: Serenity. Přesně takhle jsem si útočiště smečky představovala. Na podrobnější popis možná dojde jindy, jenom se mi málokdy stává, že je něco PŘESNĚ ONO. Jak jsem si to vysnila, jak jsem si to přála, jak jsem si to představovala. Prakticky žádnej mínus, kterej bych si, jak to mám ve zvyku, musela sama před sebou umenšovat a lakovat na růžovo. Dokonalost.

Tak, a musím jít hrát na pikolu, takže pro tentokrát jen tři klady, ale zato zásadní. Příští týden zkusím najet na pravidelné, menší pozitivníky.

Follow

Sdílet