Byt, či nebýt
Slíbila jsem Eliášce, že jí napíšu krátký text coby povyražení v její nemoci a stonání. Medvědí mlíko totiž došlo a rum ukradl kapitán Jack. Sparrow. Ne ten s tím příšerným příjmením.
Jsem zvědavá, jestli se skutečně mamík povyrazí, nebo se jí spíš přitíží.
Každopádně, tady je má drabble:
***
„Nechci už o tom nesmyslu slyšet,“ syčí Claudius.
„Synáčku, měj rozum,“ přidává se Gertruda. „Co si lidé pomyslí?!“
„Mě nezajímá, co si lidé myslí,“ říká Hamlet. „V té ledové obludnosti, které říkáte hrad, nehodlám zůstat ani o den déle.“
„Kdo že len stele?“ táže se zmateně Polonius.
„Vidíte,“ rozhodí kralevic rukama. „Komoří je z toho permanentně nastydlý a nahluchlý, a ty, strýče, jsi chladný jako Elsinor sám. Potřebuji trochu lidského tepla.“
„A kam půjdeš?“ zalomí královna rukama.
„Budu žít s Horaciem v Kodani. Mrzí mne, že to zašlo až sem, ale pro mne je to jednoduchá otázka: byt, či nebýt.“
Moc pěkný vtípek, dobře jsem se pobavil. Skoro by si jeden myslel, že šlechta na hradě bydlela za trest
že ? Taky bych řekl…