VIVIBLOG

Tak jsem tu zase, a se mnou přišly další viviplky o bandzoňáckých kapelách…

Zase jsem se snažila trochu to žánrově sjednotit, nebo alespoň nemíchat vyloženě jablka a hrušky, prostě ordnung muss sein, nebo tak něco. Snad se mi to aspoń částečně daří.

Navíc je tu novinka: protože jsem kuželína, snažila jsem se přinutit Garetha, aby si aspoň jednu minirecenzičku vzal na starost on… a nakonec se mi povedlo ho přimět, aby přispěl aspoň krátkým garethnázorem k první kapele. Jupí. Hned tu bude pestřeji a možná odborněji…

***

A už bez dalšího zdržování.

První kapela, kterou chci představit, jsou českobudějovičtí DARK ANGELS.

Tak, a teď si asi spousta z vás ťuká na čelo, a myslí si něco jako „nazdar blesku“ – tahle kapela už má totiž docela renomé, nejde o žádné začátečníky, a vůbec…

Ale pokud někomu doposavad jejich muzika unikala, jako mně, byla by škoda, kdyby ji  neobjevil. Protože stojí za to.

Kapela vznikla už před devíti lety, původně s ženským zpěvem. Má za sebou několik vydaných desek, spousty koncertů, a vůbec nechápu, jak je možné, že jsem ji objevila teprve teď. No nic.

V minulém roce, jestli jsem to dobře pochopila, byli Dark Angels nuceni vyměnit ženský zpěv za mužský – ale protože jsem předchozí tvorbu neznala, nenapadlo mě uvažovat, jestli je k jejich muzice více, nebo méně vhodný.

Popravdě, když jsem si pustila na profilu Dark Angels přehrávání skladeb poprvé, napadlo mě: hmmm, to bude takovej ten tuctovej heavy/power, posunu se dál… Jenže něco mě na tom čaplo za uši, a nepustilo, dokud mě právě zpěv nepřesvědčil, že soudit předčasně je fakt ta největší blbost, co může člověk udělat.

Přibližně v polovině první skladby přišel moment, kdy jsem si řekla: Aha! Tak tohle sakra JO!

Totiž, netvrdím, že muzika, kterou Dark Angels hrají, je nějaký vrchol progrese, nebo dokonce experimentálna.  Ale zároveň se nebojí zajímavejch změn, takže ve chvíli, kdy si takřka podřimuju, kolébána takovou power metalovou pohodičkou, mě najednou zdrsnělý hlas pana Zpěváka chytne za srdce, a přinutí mě si to PROŽÍT.

Rytmicky vše šlape, i když třeba v My Dark Word se mi chvílemi zdá, že by téhle konkrétní písni slušelo víc švihu, něco, co by celek hnalo dopředu… ale to jsou jen dojmy znavené vivimatky.

Jinak jsou pánové a dáma sehraní, zvuk perfektní, jednoduše profesionální práce (v tom nejlepším slova smyslu).

Kdybych to měla shrnout – Dark Angels hrajou poctivej, čistej metal (dalšího škatulkování se vážně radši zdržím), kterej má přitom vlastní ksicht. Přestože chvílemi, hlavně v melodičtějších pasážích, bych je dokázala zaměnit za něco, co už jsem někdy někde slyšela (mnohokrát a na mnohý způsob), většinou to vzápětí napravují zajímavější pasáží.

Nedá mi to, abych znovu nevypíchla zpěv, kterej, aspoň pro mě, má fakt velikou zásluhu na chytlavosti písní, které se na BZ dají poslechnout. Angličtina mě netahá za uši, hlas pana Popela má dost poloh, od baladicky vemlouvavý v Bittersweet, přes emoceždímající ve Fear Kills Me, až po řevy a mručení v Insanity Within A Dream.

Kdo znáte, můžete mne doplnit, kdo neznáte, poslechněte, neprohloupíte…

Garethnázor:    

Tuhle kapelu jsem kdysi na bandzone poslouchal, ale už si jen matně vzpomínám, co tam bylo za CD. Ale vím, že už tenkrát to pro mě byla sympatická muzika, která se dobře poslouchala… Nicméně jak jsem koukal, tak kapela prodělala dost personálních změn, což určitě pro fugování nebylo optimální a řekl bych, že za udržení DA pokupě zaslouží díky kytarista Votruba, který je v kapele od počátku… Abych se dostal k současné tvorbě, tak jako první bych určitě „vypíchl“ zpěv, který je na český poměry celkem nevídaný. Opravdu klobouk dolů (osobně bych uvítal více „growl“ pasáží ). Kapela působí velmi uceleně, a vše do sebe pěkně zapadá, songy jsou dynamické a prostě šlapou… Akorát na můj vkus jsou tam až dost citelné změny v tempu a rytmice, takže občas z toho mám takovej divnej pocit, což rozhodně nevnímám u songu „My Dark World“, kde se to v prostřední části přitvrdí a připomíná mi to trochu kapelu Kamelot. I když tenhle styl není úplně můj šálek, tak musím uznat, že DA je na profi úrovni, a má slušnej potenciál  prosadit se i mezi známějšími zahraničními kapelami.

***

A mojí druhou obětí jsou zase českobudějovičáci, MENHIR.

Po dlouhé době je tu kapela (myslím v téhle mé dojmorecenzní sérii), která má české texty. Ono pro styl, který hrají, se čeština hodí moc dobře.

Žánrově se řadí pod heavy/hard rock, a musím říct, že v tomto ranku je Menhir vynikající. Ať hledáte vypalovačku, se zvukem kytary, co tak slastně naříká, dunící, hutnou basou, bicími, ženoucími song vpřed a zpěvem, který vám zasadí rány a vzápětí vás pohladí… nebo chcete baladu, u níž obejmete svou milovanou polovičku, a budete společně… hmmm… provádět věci… U Menhiru to najdete. Tečka.

Přiznám se, že jsem nikdy moc nežrala to, čemu hlavně starší generace v ČR říká bigbít. Hard rock s českými texty. Když se ale oprostím od toho, jak se mi tenhle pojem nelíbí, můžu říct, že díky Menhiru u mě proběhlo takové omilostnění bigbítu/hard rocku v plné šíři. Tohle není muzika, kterou budu poslouchat z nouze, jen s opivenou hlavou, a když holt fakt nic jinýho není. Kdepak, jde o plnohodnotnou sluchovou náplň večera.

K textům bych možná měla nějaký ty stylistický připomínky, ale ty patří spíš do oblasti literárna a tak vůbec, takže budu držet tlamu. Menhirácké texty s Menhiráckou muzikou zkrátka fungují, vypráví, inspirují a baví mě. 

Na bandzone profilu kapely najdete po třech písničkách ze dvou alb. Myslím, že je to  dobře vyvážený výběr, a doporučuji k poslechu, pokud máte zrovna chuť na trochu českýho hard rocku.

***

Tak, dneska opět zůstávám jen u dvou kapel, z časových a technických důvodů. Příště snad zase dám trojku…

(A obligátně závěrem: fotky v tomto příspěvku pochází z bandzone profilů uvedených kapel, a pokud je tu ti, kteří na ně mají práva, vidět nechtějí, nechť mi nepřibíjí mrtvé kočky na dveře a tak vůbec, stačí houknout, (ještě) nejsem hluchá… stáhnu. )

Follow

Sdílet

3 reakcí v článku “Bandzone Vivivýběr IV (Dark Angels, Menhir)”